V této studii se pak vědci zaměřili na možnost, že hlíva disponuje látkami, které by dokázaly zabíjet i na antibiotika rezistentní bakterie. Ty jsou v současnosti velkým problémem, neboť nakaženého člověka není možné léčit. Bakterie na antibiotickou léčbu nereagují, dále se množí. Za tímto jevem stojí neregulované předepisování a užívání antibiotik.

Autoři vybrali 5 typů bakterií, které získali z nemocničního prostředí, a testovali je na citlivost k antibiotikům. Bakterie byly dle testování multirezistentní, tj. nezabíralo na ně více typů antibiotik. Jednalo se o zlatého stafylokoka, salmonelu typhi, acinobaktera a dva druhy proteů. Bakterie byly rezistentní, odolávaly působení betalaktamovým antibiotikům, fluorichinolonům, sulfonamidům, cefalosporinům, aminoglykosidům, makrolidům, tetracylinům i karbapemenům.  K takto rezistentním kmenům byl přidán také alkoholový (metanolový) extrakt z hlívy a ukázalo se, že je účinný proti multirezintentním stafylokokům, salmonele, acinobakteru i proteu. Účinnost extraktu byla testována jak na pomocí diskového difúzního testu, kdy jsou využívány plotny s agarem, tak pomocí dilučního testy, kdy se využívá tekuté médiu. Na bakterie byly účinné již koncentrace od 50 µg/disk a od 50 µL/zkumavka.

Studie ukazuje, že extrakt z hlívy je účinný v potlačování bakteriálních kmenů, které jsou necitlivé k působení antibiotik. Tohoto faktu by mohlo být využito při léčení pacientů, kteří jsou infikování multirezistentními bakteriemi.

http://www.dl.begellhouse.com/journals/708ae68d64b17c52,23ce65314f371f4f,0d8a55415243418c.html