Nejdůležitější jsou bezesporu beta glukany, které mají antioxidační, protirakovinné a imunomodulační účinky. Houby obsahují nejčastěji dva typy, a to s β-1,3- a β-1,6 vazbou.
Jak je to ale s množstvím beta glukanů v jednotlivých houbách. Tuto otázku si položili autoři této studie.
Vybrali několik hub, které volně rostou v Polsku, tedy nám velmi blízko, a stejné houby můžeme najít také v našich lesích.
Vybranými houbami byly:
- Hřib borový
- Lišák zprohýbaný
- Stroček trubkovitý
- Klouzek strakoš
- Klouzek zrnitý
- Hřib siný
- Šafránka červenožlutá
- Žampión dvouvýtrusý (uměle pěstovaný)
- Boltcovitka , jidášovo ucho (Auricularia)
Celkový obsah beta glukanů se lišil mezi jednotlivými houbami, a to od 13,5 u žampiónu po 40,9 g/100 g sušené houby u šafránky.
Pokud byl testován obsah 1,3 a 1,6-β beta glukanů, ukázalo se, že i zde se hodnoty výrazně liší. Nejnižší měl žampión, a to 3,9, nejvíce pak Auricularia, a to 16,8 g/100g sušené houby.
Dále autoři vyhodnocovali procentuální zastoupení sledovaných beta glukanů, tj. množství 1,3 a 1,6 beta glukanů mezi ostatními polysacharidy v testované houbě. U hřibu siného tvoří beta glukany 54 % , u Auricularie téměř 50 %, třetí nejvyšší poměr beta glukanů měl klouzek strakoš, a to téměř 41 %.
Výsledky tedy ukázaly, že nejméně beta glukanů má uměle pěstovaný žampión. Naopak v součtu všech provedených studií z testování nejlépe vyšla Auricularia, v závěsu za ní pak hřib siný, klouzek strakoš a klouzek zrnitý.
Tabulka celkového množství beta glukanů (g/100g sušiny)