Čínský herbář
Čeština

Huang Qin ‒ šišák bajkalský

Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis, Huang Qin, Skull cap) patří do čeledi hluchavkovitých. Volně roste v zabajkalské oblasti, v Číně, Japonsku a Mongolsku. Preferuje spíš sušší, kamenité či štěrkovité oblasti, které jsou na slunci, popř. v polostínu. Jedná se o trvalku, která dorůstá výšky cca 15‒50 cm. Má masitý vřetenovitý kořen, většinou vzpřímený a rozvětvený stonek s přisedlými vstřícnými jasně zelenými listy, květy jsou purpurové, fialové. Vytváření vrcholová hroznovitá květenství. Kalich je podobný, jako to vidíme u naší hluchavky, tj. dvoupyský. Doba kvetení je od konce léta do podzimu. Po odkvětu se tvoří tvrdky, v nichž jsou černá semena.Plody bývají typicky šišaté, z čehož pochází jeho název.

Šišák je nedílnou součástí tradičních léčebných postupů oblastí, ve kterých roste. Je využíván více než 2000 let. Písemné zmínky o něm jsou hlavně v Shennongově kánonu léčivých rostlin. Ten byl sepsán v době dynastie Han, která vládla mezi lety 25‒220 našeho letopočtu. V knize Bencao Gangmu napsané Li Shizhenem a publikované v roce 1593 je šišák popsaný jako léčivo pro řešení průjmu, nevolnosti, vysokého krevního tlaku, nespavosti, krvácení, zánětů a infekcí dýchacích cest.

huang qin

Složení šišáku:

Šišák v sobě ukrývá velké množství biologicky aktivních látek. Nejdůležitější jsou flavonoidy, které zastiňuji zbylé složky.

Flavonoidy:

Flavonoidy jsou látky vznikající díky metabolismu rostlin a mají silné antioxidační účinky. V šišáku se nacházejí ve vysokých koncentracích a co víc, je v něm také velké množství druhů. Doposud bylo nalezeno více než 100 různých druhů flavonoidů, které je možné rozdělit do několika skupin.

  • Volné flavonoidy:

Volné flavonoidy zahrnují 42 flavonů, 2 flavononů, 9 flavanonenů, 1 chalkon, 1 bioflavonoid atd. (Jedná se o látky uvedené v přidané tabulce pod čísly 1‒56.) Nejvyšší koncentraci má baicalein, wogonin a oroxylin. Wogonin byl z šišáku izolován již v roce 1930 Hattorim.

  • Flavonoidní glykosidy:

Flavonoidní glykosidy jsou látky složené z flavonu, fenolové sloučeniny, a cukerné složky. V této skupině jen nejdůležitější baicalin, který byl popsán v roce 1919 G. Bargellinim.  V současnosti je známo 44  flavonoidových glykosidů. Do této skupiny patří látky označené v tabulce čísly 57‒100.

  • Fenyletanoidové glykosidy:

Do této skupiny patří salidrosid, darendosid, martynosid, akteosid, isomartynosid, leukospektosid, cistanosid a dadendosid.

Ostatní malé molekuly:

Jedená se o steroly, diterpen, 5 amidů a 9 fenolických sloučenin.

Stigmasterol, beta sitosterol, daukosterin, scutebaicalin, pellitorin, kyselina (E)-4-[(2-methylpropyl) amino]-4-oxo-2-butenová, dihydropiperlonguminin, futoamid, piperlonguminin, kyselina benzoová, kyselina fenyloctová, syringaldehyd, kyselina kurarová, metyl ester kyseliny ferulové, vanilin, krotepoxid, syringaresionolglukosid…

Polysacharidy:

V šišáku bajkalském se nacházejí také cukerné sloučeniny. Důležité jsou hlavně polysacharidy, které mají výraznou biologickou aktivitu. Uplatňují se v regulaci imunitní odpovědi, neutralizaci volných radikálů atd. Z šišáku bylo izolováno 5 polysacharidů, které byly pojmenovány WSP-1‒5. První tři jsou složeny z arabinózy, galaktózy a glukózy, zbylé dva jsou složené z molekul glukózy. Dalším polysacharidem je SbRP-1, jedná se o málo rozvětvený glukan. Hlavní řetězec je ve vazbě α-(1 → 4)-glukopyranózové jednotky.

 

huang qin 1 

huang qin 2

Minerální látky:

V šišáku jsou také minerální látky, prvky, jedná se hlavně o draslík, vápník, hořčík, fosfor a železo. Dle místa růstu je pak možné najít také zinek, měď atd.

Aminokyseliny:

Šišák je též bohatý na aminokyseliny, což jsou stavební jednotky bílkovin. V šišáku je celé spektrum aminokyselin, včetně těch, které si tělo neumí samo vytvořit. V tabulce jsou uvedeny aminokyseliny získané ze šišáku, a to v prvním sloupci z kořeně, ve druhém sloupci ze stonku, ve třetím sloupci z listů a v posledním sloupci z květin. Jedná se o množství v miligramech ze 100 g čerstvé suroviny.

huang qin 3

Yeon Bok Kim, et al. Free Amino Acids in DifferentOrgans of Scutellariabaicalensis. AsianJournal of Chemistry 26(10):1910-1912 

Účinky šišáku:

Srdce:

Látky v šišáku obsažené mohou regulovat spoustu pochodů v našem těle. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém.

Vysoký krevní tlak:

Díky studiím na buňkách a zvířatech se zjistilo, že šišák omezuje aktivitu některých enzymů, které dávají vzniknout působkům, které např. způsobují zúžení cév, tj. omezuje aktivitu lipooxygenázy, čímž omezuje produkci leukotrienů, omezí i tvorbu endotelinu-1 a chrání cévy před vazokonstrikcí. Průsvit arterií také ovlivňuje tím, že zasahuje do přestupu iontů vápníku a draslíku přes membránu svalových buněk v cévní stěně, tj. ovlivňuje aktivitu iontových kanálů. Tyto ionty mohou vést k vazokonstrikci či vazodilataci (rozšíření cévy).

Nejvíce takto působí baicalin, který vede k relaxaci svalů v cévních stěnách, což vede také ke snížení krevního tlaku.

Poškození srdečního svalu:

Při zvýšená námaze srdečního svalu, který např. pumpuje krev proti vysokému tlaku, může dojít k zbytnění srdeční svaloviny, tj. k hypertrofii. Ischemie, omezení průtoku krve ke svalovině srdce, může vést k jizvení, fibrotizaci tkáně.

Vysoká krevní tlak může způsobit hypertrofii levé komory a její špatnou funkci. Vlivem nárůstu objemu svaloviny se do komory během uvolnění stahu „nalije“ méně krve ze síně, méně krve je pak vypuzeno do krevního oběhu. Hypertrofií postižený sval je také často zjizvený, fibrotický, a zcela ztrácí svou funkci. Na krysím modelu vysokého krevního tlaku se podařilo prokázat, že podávání baicaleinu chrání před fibrotickými změnami v srdeční svalovině. Baicalein např. snižuje tvorbu kolagenu ve svalu. Podobný efekt má také baicalin.

Srdeční infarkt:

Srdeční infarkt je stav, kdy dochází k náhlému uzavření cévy, která zásobuje srdeční sval kyslíkem a živinami. Tkáň v oblasti uzávěru cévy odumírá, neboť buňky těžko odolávají ischemii. Škodit však může také obnovení průtoku krve, kdy se do oběhu dostávají látky vzniklé během ischemie a dále se výrazně zvyšuje se oxidační stres, který svalovinu poškozuje a vede k vzniku zánětu. V pokusu na krysách se srdeční ischemií byl podáván wogonin. Ukázalo se, že wogonin dokáže chránit srdeční sval během ischemie a následném obnovení průtoku krve (reperfuzi). Díky němu se omezil výskyt poruch srdečního rytmu, zánět a také smrt buněk. Ochranný efekt má také baicalein.

Důležitým faktem také je to, že baicalein zvyšuje tvorbu VEGF, což je faktor, který podporuje novou tvorbu cév. Tím by se mohlo zlepšit prokrvení svalu.

Ateroskleróza:

Ateroskleróza postihuje cévy. Dochází ke kumulaci tukových částic v cévní stěně. Vlivem toho je aktivován imunitní systém a rozvíjí se zánět, zvyšuje se tvorba svalových buněk, tvorba kolagenu atd. Cévy ztrácí svou pružnost a schopnost reagovat stažením či rozšířením. Vzniká také ateromový plát, který se vyklenuje do nitra cévy a tím omezuje průtok krve. Utržení plátů způsobí velké komplikace včetně tvorby krevních zátek, trombů. Pokusy s šišákem ukázaly, že např. wogonin snižuje akumulaci tuků a také snižuje aktivitu svalových buněk cévní stěny. To zpomaluje zhoršování nemoci.

Imunitní systém:

Imunitní systém je pro náš život nepostradatelný, což je vidět u lidí, kteří se narodí s těžkými deficity. Jsou ohroženi na životě a mnohé děti také v časném dětství umírají. Imunitní systém nás chrání nejen proti infekcím, ale všem vlivům z vnějšího prostředí, ale také proti nebezpečí, které vzniká v těle, např. nádorům. Toto je pouhé zjednodušení.

V imunitním systému může dojít k různým patologiím, špatným reakcím, které mohou organismus poškodit. Zánět je primárně hojivým procesem, ale pokud je dlouhodobý či příliš silný, namířený proti vlastním strukturám, popř. alergenům, je škodlivý a je nutné jej tlumit.

Ukázalo se, že extrakt z šišáku má protizánětlivý efekt. Z pokusu na myších s alergií je jasné, že šišák snižuje aktivitu transkripčního faktoru NF-kappaB, jedná se o bílkovinu, která přestupuje do nitra jádra, kde je DNA, které nese různé geny, včetně těch pro prozánětlivé cytokiny. Právě tyto geny NF-kappaB aktivizuje, a tím dochází k tvorbě prozánětlivých cytokinů. Šišák tuto aktivitu výrazně tlumí. Tento efekt se potvrdil také přímo na imunitních buňkách.

Účinky byly potvrzeny také na myším modelu artritidy, tj. zánětů kloubů. Podávání baicalinu vedlo ke snížení zánětu, bolesti a otoku. Jiný pokus byl proveden na kuřatech, u nichž byl způsoben zánět podáním látky, která je typická pro bakterie (lipopolysacharid). I zde došlo ke snížení zánětu, který by jinak byl poškozující.

Krom extraktu z celé rostliny a baicalinu byl testován také wogonosid a ten snižuje také produkci prostaglandinů a uvolnění prozánětlivých cytokinů. Nechybí ani výstupy z pokusů s wogoninem, který snížil zánět v cévních stěnách u myší s cukrovkou.

Díky snižování zánětu je šišák využitelný také pro snížení alergického zánětu. Dle pokusů dokáže šišák blokovat uvolnění histaminu, který působí proalergicky, tj. stojí za mnohými alergickými projevy. Však se také běžně užívají antihistaminika. Extrakt z šišáku tlumil aktivitu buněk, které se zapojují do alergického zánětu právě uvolněním působků způsobujících alergické projevy, tj. mastocytů.

Dobrého efektu bylo také dosaženo u krys s chronickou obstrukční plicní nemocí, CHOPN. Krysy byly vystaveny cigaretovému kouři a pomocí podávání baicalinu se snížil zánět v dýchacích cestách a tedy i zhoršování stavu.

Dále byly látky z šišáku testovány také na autoimunitním zánětu jater, revmatoidní artritidě, zánětům ve střevech. Zmírňuje dokonce i zánět v dásni a okolí zubů, tj. periodontitidu.

Již u hub jsme popisovali, že mohou zánět tlumit, ale také podporovat jeho funkce namířené proti infekcím.  Díky šišáku může dojít ke zvýšené tvorbě ochranných protilátek, a to IgG, IgA i IgM, zvyšuje se také aktivita komplementového systému, který také působí jako ochranný proti nebezpečí. U myší také zvyšuje velikost brzlíku (imunitní orgán).

Rakovina:

Počet nových případů všech typů rakovin stále roste. Léčba bývá náročná a i přes současný pokrok někde nedokáže pomoci. Je tedy snaha hledat nové přístupy a prostředky, jak rakovinu léčit.

Ukazuje se, že mnohé přírodní látky si umí s nádorovými buňkami poradit. Protinádorový efekt šišáku prokázalo mnoho studií. Testoval se přímo na buněčných kulturách a účinný byl proti buňkám nádoru mozku, prostaty, hlavy a krku, lymfomu, myelomu, jater, tlustého střeva, osteosarkomu, plic, vaječníků atd.

Šišák totiž zastavuje dělení nádorových buněk, nedochází k nárůstu jejich počtu. Nádor se tedy nezvětšuje. A co víc, šišák aktivuje nitrobuněčné signální cesty, které vyústí v apoptózu, což je druh buněčné smrti. Tím ovšem protirakovinné účinky šišáku nekončí. Umí též snížit produkci látky, která podporuje tvorbu nových cév, tj. cévního růstového faktoru. Buňky nádorů jsou velmi aktivní a vyžadují více živin i kyslíku a potřebují tedy bohaté krevní zásobení, což si zajistí produkcí faktoru zvyšujícího tvorbu nových cév, pokud je jeho tvorba zablokována, netvoří se nové vyživující cévy. Dále pak šišák limituje schopnost nádorů pronikat do tkání a metastazovat.

Není možné opomenout ani fakt, že šišák zvyšuje protinádorovou imunitu.

Navíc jsou dostupné také studie, které ukazují, že šišák zvyšuje citlivost nádorových buněk k léčbě, tj. zvyšuje účinnost léčby.

Extrakt z šišáku byl využit také v léčbě pacientů s rakovinou plic. Díky této studii se zjistilo, že dochází ke zlepšení krvetvorby, která je narušená chemoterapií.

Infekce:

Infekční onemocnění nejsou jen nepříjemná, ale mohou nás ohrozit i na životě. Většina virových infekcí není léčitelná, bakteriální infekci se léčí antibiotiky, ale mnohé bakterie již na antibiotika nereagují, a paraziti a houby jsou přirozeně velmi odolní vůči léčbě. Léčba také negativně ovlivňuje náš organismus.

Vědci zjistili, že mnohé rostliny obsahují látky, které mají také protimikrobiální účinky.

Proti bakteriím:

Studie s využitím šišáku dokládá, že šišák působí antibakteriálně, a to i proti bakteriím, které jsou často velmi rezistentní a těžko léčitelné. Jedná se např. o Bacillus cereus, Escherichia coli, Listeria monocytogenes, Salmonella anatum a Staphylococcus aureus.

Proti houbám:

Krom bakterií umí šišák ničit také houbové patogeny, např. plíseň Aspergilus fumigatus, Candida albicans, Rhodotorula rubra, Cryptococcus neoformans, Trichophyton violaceum, Microsporum audouini a Microsporum canis atd.

Proti virům:

Byla též testována účinnost šišáku proti virům. Efekt se projevil proti vidu hepatitidy u pacientů s hepatitidou C, kdy došlo ke snížení množení viru. Wogonin je pak účinní proti hepatitidě B.

Baicalin také působí proti viru HIV, neboť blokuje reverzní transkriptázu, jejíž aktivitu virus nutné potřebuje pro své množení. Dalším pozitivem je, že baicalin omezuje vstup HIV do nitra buňky, omezuje tedy jeho schopnost buňku infikovat. Baicalin také působí proti chřipkovým virům.  Omezuje též replikaci viru dengue.

Proti parazitům:

Šišák obsahuje natolik silné složky, že může ničit i trypanozomy, které způsobují spavou nemoc.

Nervový systém:

Nervový systém může být poškozen mnoha vlivy. Postihují jej různé typy infekcí, ale také degenerativní procesy způsobené oxidačním stresem, ukládáním amyloidu, poškozením cév v mozku atd.

Mnohé přírodní látky působí neuroprotektivně, tj. chrání nervové buňky. Studie se šišákem potvrzují, že je velmi výrazným ochráncem nervové tkáně.

Degenerativní nemoci:

Degenerativní procesu v mozku vedou k demencím, např. Alzheimerově nemoci, Parkinsonově nemoci atd. Byly provedeny pokusy na nervových buňkách, kde se prokázalo, že baicalein chrání buňky před oxidačním stresem. K buňkám byl přidán peroxid vodíku, který je zabíjí, baicalein však buňky ochránil. I v dalších pokusech se potvrdil ochranný efekt, dokonce byla podpořena životaschopnost a regenerace buněk. Tím by se zpomalil či zastavil, dokonce zlepšil, stav pacientů s degenerativním onemocněním mozku.

Poranění mozku a míchy:

Poranění mozku a míchy často vede k nevratnému poškození. Během poranění se také zvyšuje oxidační stres, produkce volných radikálů a rozvíjí se zánět. To dále poškozuje okolní tkáň a zvětšuje rozsah poškození. Složky šišáku se zapojují do snížení reakce několika způsoby, snižují oxidační stres a také chrání buňky nervové tkáně před smrtí.

Při pokusech na pískomilech, kterým byla způsobena mozková příhoda, se zjistilo, že podávání baicalinu po ischemii (uzavření cévy a poškození mozku) se výrazně snižuje oblast poškození a zánik nervových buněk.  To bylo dáno snížením oxidačního stresu a také protizánětlivých působením. Pokusy proběhly také na krysách, a to se stejným pozitivním výsledkem. Stejný efekt jako baicalin má také wogonin.

Podpora regenerace mozku:

Důležitým účinkem šišáku je také jeho schopnost podpořit regenerační sebeobnovující aktivitu kmenových buněk, které v mozku máma. Wogonin při pokusech zvýšil počet nervových buněk, čímž také zlepšil mozkové funkce u nemocných krys. Podobný vliv má také baicalin, oroxylin A.

Epilepsie:

Vážné formy epilepsie mohou být spojeny s poškozením mozku. I zde se uplatní ochranné vlastnosti šišáku. Chrání nervové buňky před poškozením, a navíc působí protizáchvatově, neboť se např. baicalin váže na receptory pro GABA (gama aminomáselnou kyselinu, která je neutrotrasmiterem, ovlivňuje funkci mozku).

Trávicí systém:

Šikák se také podílí na zlepšení stavu trávicího systému, který mohou postihnout mnohé nemoci. Časté jsou střevní záněty. Šišák výrazně omezuje zánět a tím také postup nemoci a příznaky. Dále působí jako ochrana jater. Ta jsou velmi zatěžována a může dojít k jejich poškození, byť mají velkou regenerační schopnost. Podávání baicalinu chrání játra před rozvojem jaterní fibrózy.

Oxidační stres:

Již jsme zmínili u jiných patologií, že šišák má antioxidační účinky. Snižuje oxidační stres, neboť vychytává a neutralizuje volné kyslíkové radikály. Tyto reagují s membránami buněk a dochází k jejich poškození, stejně tak mohou poškodit buněčnou DNA. Velmi silnými antioxidanty jsou flavonové sloučeniny, např. baicalein, baicalin a wogonin. Ty umí vychytat jako kyslíkové, tak dusíkové radikály. Tím působí proti degeneraci organismu a také protirakovinně.

Pokožka:

Kůže je největším orgánem těla a je stále vystavena vlivům prostředí. Její stav však ovlivňují i naše nemoci.

UV záření urychluje stárnutí pokožky a v případě mateřských znamének může také vyvolat vznik melanomu. Flavonoidy z šišáku mají dle pokusů ochranný vliv na pokožku, pokud se na ni nanese. V pokusu na myších, které byly vystaveny silnému UVB záření se prokázalo, že flavonoidy z šišáku působí protizánětlivě a omezují poškození pokožky. Baicalin také zpomaluje stárnutí pokožky vystavené UVA záření.

Dále bylo zjištěno, že šišák podporuje pevnost, bariérové funkce, pokožky. Je tak odolnější proti poškození, méně patogenů a látek z prostředí prostupují do těla.

Reakce s léky, lékové interakce:

Byly popsány mnohé interakce s léky. Je tedy nutné si dát pozor, pokud je užíváme. Doporučuje se mít se na pozoru, pokud užíváme léky, které se metabolizují v játrech přes cytochrom P450 (CYP1A2) – to je možné najít v příbalovém letáku, zeptat se lékárníka atd. Mezi takové léky patří např. klozapin, haloperidol, imipramin, propranolol, takrin, teofylin, zolmitriptan… Dále může ovlivnit také léky, které se metabolizují před cytochrom P450 2C19, do této skupiny patří třeba amitryptilin, citalopram, diazepam, fenytoin, warfarin, omeprazol atd.

Ukázalo se též, že je třeba být obezřetný, pokud užíváte léky na cukrovku, antidiabetika. Baicalin totiž může snižovat hladinu cukrů a mohlo by dojít k hypoglykémii.

Šišák také může měnit koncentraci statinů (léků na cholesterol) v krvi. Dále může zpomalit srážení krve, pokud tedy užíváte léky na ředění krve, je nutné mít to na paměti.

 

Zhao Q, Chen XY, Martin C. Scutellaria baicalensis, the golden herb from the garden of Chinese medicinal plants. Sci Bull (Beijing). 2016;61(18):1391-1398.
Yue Zhou, Jie Zheng, Pei Zhang, Sha Li, Ren-You Gan, Hua-Bin Li. Scutellaria baicalensis: BioactiveComponents, Bioactivities and Therapeutic Potential. Int. J. Modern Biol. Med. 2015, 6(3): 147-169.
Z. Błach-Olszewska, Eliza Lamer-Zarawska. ComeBack to Root – TherapeuticActivities of ScutellariabaicalensisRoot in Aspect of InnateImmunityRegulation,  Advances in Clinical and Experimental Medicine 17(3):337-345
Zhang N, Van Crombruggen K, Holtappels G, Bachert C. A HerbalComposition of Scutellaria baicalensis and Eleutherococcuss enticosus Shows Potent Anti-Inflammatory Effects in an Ex Vivo Human Mucosal Tissue Model. Evid Based Complement Alternat Med. 2012;2012:673145.
Wang ZL, Wang S, Kuang Y, Hu ZM, Qiao X, Ye M. A comprehensive review on phytochemistry, pharmacology, and flavonoid biosynthesis of Scutellaria baicalensis. Pharm Biol. 2018;56(1):465–484. Published 2018 Dec 5. doi:10.1080/13880209.2018.1492620
Zhao Q et al. 2018Zhao Q, Cui M-Y, Levsh O, Yang D, Liu J, Li J, Hill L, Yang L, Hu Y, Weng J-K, et al. 2018. Two CYP82D enzymesfunction as flavone hydroxylases in thebiosynthesis of root-specific 4′-deoxyflavones in Scutellaria baicalensis. Mol Plant. 11:135–148.
Olennikov DN, Chirikova NK, Tankhaeva LM. 2008a. Lamiacea ecarbohydrates. IV. Water-soluble polysaccharidesfrom Scutellaria baicalensis. Chem Nat Compound. 44:556–559.
Zhu YXLuo XZhao DPZhai ZXGuo YH. Analysis of the content of mineral elements in Scutellaria baicalensis, skullcaptea and itssolution. GuangPuXueYuGuangPu Fen Xi. 2011 Nov;31(11):3112-4.
Yingjian Lu, Rolf Joerger, and Changqing Wu. Study of the ChemicalComposition and Antimicrobial Activities of  Ethanolic Extracts from Roots of Scutellaria baicalensis Georgi. Journal of Agricultural and Food Chemistry 2011 59 (20), 10934-10942.
S. Leach, F. (2011). Anti-microbial properties of Scutellaria baicalensis and Coptischinensis, two traditional Chinese medicines. Bioscience Horizons. 4. 119-127. 10.1093/biohorizons/hzr014.
Yimam M, Brownell L, Hodges M, Jia Q. Analgesiceffects of a standardizedbioflavonoidcompositionfromScutellariabaicalensis and Acaciacatechu. J Diet Suppl. 2012;9(3):155-65.
Kim EH, Shim B, Kang S, Jeong G, Lee JS, Yu YB, Chun M. 2009. Anti-inflammatory effects of Scutellaria baicalensis extract via suppression of immunemodulators and map kinase signaling molecules. J Ethnopharmacol. 126:320–331
Kim YJ, Kim HJ, Lee JY, Kim DH, Kang MS, Park W. 2018. Anti-inflammatory effect of baicalein on polyinosinic–polycytidylic acid-induced RAW 264.7 mousemacrophages. Viruses. 10:224.
Yang X, Yang J, Zou HJ. 2013. Baicalin inhibits IL-17-mediated joint inflammation in murine adjuvant-induced arthritis. Clin Dev Immunol. 2013:268065
Yang YZ, Tang YZ, Liu YH. 2013. Wogonoside displays anti-inflammatory effectst hrough modulating inflammatory mediator expression using RAW264.7 cells. J Ethnopharmacol. 148:271–276.
Wang J, Li K, Li Y, Wang Y. 2017. Mediating macrophage immunity with wogonin in mice with vascular inflammation. Mol Med Report. 16:8434–8440.
Kim DSSon EJKim MHeo YMNam JBRo JYWoo SS. Antiallergic herbal composition from Scutellaria baicalensis and Phyllostachys edulis. Planta Med. 2010;76(7):678-82. doi: 10.1055/s-0029-1240649.
LiangYing, Jin Di, LiDandan, Zhang Yan, WangLu, et al.  Immunoregulatory Activity of Polysaccharides from Scutellaria baicalensis Georgi.  Journal of Chinese Institute of Food Science and Technology 17(2):23-27.
Dr. Lana Jiang. Review: CosmeceuticalPotential of ChineseSkullcap (ScutellariaBaicalensis). GJRA - GLOBAL JOURNAL FOR RESEARCH ANALYSIS, Volume-4, Issue-7, July-2015.
Tao Y, Zhan S, Wang Y, et al. Baicalin, the major component of traditional Chinese medicin eScutellaria baicalensis induces colon cancer cell apoptosis through inhibition of onco miRNAs. SciRep. 2018;8(1):14477. Published 2018 Sep 27. doi:10.1038/s41598-018-32734-2
You J, Cheng J, Yu B, Duan C, Peng J. Baicalin, a ChineseHerbalMedicine, InhibitstheProliferation and Migration of Human Non-Small Cell Lung Carcinoma (NSCLC) Cells, A549 and H1299, by Activating the SIRT1/AMPK Signaling Pathway. Med SciMonit. 2018;24:2126-2133. Published 2018 Apr 10. doi:10.12659/MSM.909627
Hong M, Cheng H, Song L, et al. Wogonin Suppresses the Activity of Matrix Metalloproteinase-9 and Inhibits Migration and Invasion in Human Hepatocellular Carcinoma. Molecules. 2018;23(2):384. Published 2018 Feb 11. doi:10.3390/molecules23020384
Cheng CSChen JTan HYWang NChen ZFeng Y. Scutellaria baicalensis and Cancer Treatment: Recent Progress and Perspectives in Biomedical and ClinicalStudies. Am J Chin Med. 2018;46(1):25-54. doi: 10.1142/S0192415X18500027.
Orzechowska BChaber RWiśniewska A, et al. Baicalin from the extract of Scutellaria baicalensis affects the innate immunity and apoptosis in leukocytes of children with acute lymphocytic leukemia. Int Immunopharmacol. 2014 Dec;23(2):558-67. doi: 10.1016/j.intimp.2014.10.005.
Smol'ianinov ESGol'dberg VEMatiash MGRyzhakov VMBoldyshev DALitvinenko VIDygaĭ AM.  [Effect of Scutellariabaicalensis extract on theimmunologic status of patients with lung cancer receiving antineoplastic chemotherapy]. Eksp Klin Farmakol. 1997 Nov-Dec;60(6):49-51.
Gol'dberg VERyzhakov VMMatiash MGStepovaia EABoldyshev DALitvinenko VIDygaĭ AM. [Dry extract of Scutellaria baicalensis as a hemostimulant in antineoplastic chemotherapy in patents withlung cancer].Eksp Klin Farmakol. 1997 Nov-Dec;60(6):28-30.
Zhang JYang WZhou YB, et al. Baicalein inhibits osteosarcoma cell proliferation and invasion through the miR‑183/Ezrin pathway. Mol Med Rep. 2018 Jul;18(1):1104-1112. doi: 10.3892/mmr.2018.9036.