Čínský herbář
Čeština

Rhizoma Zingiberis

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina, která má kopinaté zelené listy (dlouhé 5‒30 cm a široké 8‒20 mm), čímž může připomínat rákos nebo třeba cukrovou třtinu. Stonek může dosahovat výšky 1,5 m. Rostlina vytváří trsy květů, z bílých až růžových poupat vykvetou žluté květy.  Po odkvětu se vytváří kapsule s malým semenem. Nejdůležitější částí rostliny je oddenek, který se využívá začerstva i sušený jako koření, ale hlavně také jako léčivo. Je z jedné strany trochu zploštělý a nepravidelně se větví. Mívá 3‒16 cm a uvnitř je světle žlutý či béžový, na povrchu světle hnědý.

Dle všeho pochází zázvor z jihovýchodní Asie, kde má jeho využití více než 3000 tradici. Hojně se využíval také v antických dobách, z nichž se uchovalo velké množství zápisků. V 16. století se zázvor dostal i do Ameriky. V současnosti je největším producentem Indie.

Jeho účinnost je dána složením, které je velmi bohaté.

 

ginger root products

 

Složení zázvoru

Hlavními složkami oddenku zázvoru jsou esenciální oleje (silice), které spolu s oleoresinem (směs pryskyřice a silice) tvoří 1‒4 %. Přesná kompozice esenciálních olejů se liší dle lokality pěstování zázvoru.

Dalšími složkami jsou hydrokarbonové seskviterpeny, které dávají zázvoru jeho typické aroma. Na jejich obsah nemá místo pěstování vliv. 

Patří mezi ně:

  • Zingiberen
  • Arkurkumen
  • Beta-seskvifelandren
  • Beta-bisabolen
  • Zingiberol

 

V zázvoru nechybí ani aldehydové monoterpeny a alkoholy.

Za štiplavou, údernou chuť a protizvracivé účinky jsou odpovědné tyto fenolové složky:

  • Gingeroly ‒ 6-gingerol, 8-gingerol, 10-gingerol
  • Shogaoly ‒ 6, 8 a 10 shogaol
  • Panadoly

Obrázek pochází z ; https://doi.org/10.3390/molecules24030512

rhizoma

 

Pro představu, kolik silic je obsaženo v zázvoru, přidáváme obrázek z vědeckého článku

Mitsuo Miyazawa & Hiromu Kameoka (1988) Volatile Flavor Components of ZINGIBERIS RHIZOMA (Zingiber officinale Roscoe), Agricultural and Biological Chemistry, 52:11, 2961-2963, DOI: 10.1080/00021369.1988.10869121

 

rhizoma II

 

 

V zázvoru nechybí ani vitamíny, jedná se např. o vitamíny skupiny B, vitamín A, C a E.

 

Využití zázvoru

V herbální medicíně, tradičních medicínách a lidových, se používá zázvor např. u nevolností, nadýmání, zvracení, průjmu, spasmům, bolestem žaludku, léčbě virových infekcí, pro posílení chuti k jídlu, proti migréně, zánětům, na revmatické nemoci, při bolestech zubů, nespavosti, na podporu dlouhověkosti atd.

Existují také vědecké výzkumy v podobě klinických studií, tj. za účasti dobrovolníků, ať už zdravých, nebo nemocných, a také studie na zvířatech a buněčných kulturách.

Mírnění nevolností a zvracení

Klasická medicína využívá díky studiím zázvor u stavů jako je „mořská nemoc“, nevolnost při pohybu, např. jízdě autem. Mírní pooperační nevolnosti. V jedné studii byl podáván 60 ženám po těžké operaci buď placebo, metoklopramid (běžně užívaný lék na nevolnosti), nebo zázvor. Zázvor byl mnohem účinnější než placebo a stejně účinný jako metoklopramid. Zázvor je také vhodný při nevolnostech v těhotenství. Zázvor byl např. využit ve studii se 30 ženami, kdy část dostávala placebo a část zázvor. Ukázalo se, že u žen, které užívaly zázvor, se snížilo zvracení.

Zázvor může dle studií pomoci také pacientům, kteří podstupují léčbu nádoru, ať už se jedná o chemoterapii, nebo radioterapii. Oba postupy jsou spojené s nevolnostmi a zvracením. Testování se provádí např. tak, že se provede první cyklus léčby bez zázvoru a sledují se negativní účinky léčby, další cyklus se provede se zázvorem a zjišťuje se, zda došlo u pacientů k rozdílné reakci na léčbu. V cyklu, do kterého byl přidán zázvor, se zmírnily nevolnosti a zvracení.

Podpora funkce trávicí soustavy

Ta byla zjišťována např. na zvířecích modelech. Na krysách se prokázalo, že podávání extraktu z oddenku dochází ke zvýšení produkce žluči. V pokusech na myších se zjistilo, že zázvor zvyšuje motilitu (pohyby/stahy svalů) v trávicím traktu, čímž působí např. proti zácpě. Zajímavé a důležité je, že pokud byl extrakt ze zázvoru podán do žíly, aktivita v trávicím traktu se snížila, a to i při křečích v žaludku, došlo k relaxaci, uvolnění svaloviny, a tedy i snížení bolestí během zánětů v trávicím traktu

Proti zánětu a proti bolesti

Zánět je léčivý a hojivý proces, ale jen pokud je v potřebné síle a délce. Jinak se stává ničivým a poškozuje tkáně. Zánět provází mnohé infekce, alergie, autoimunitní nemoci i nádory. Zánět je pak nutné tlumit.

Jedním z mechanismů, který zvyšuje zánět je aktivita enzymu cyklooxygenázy, která se podílí na syntéze prostaglandinů a leukotrienů, které působí protizánětlivě. Složky zázvoru umí funkci enzymu oslabovat, a jeho účinnost je srovnatelná s kyselinou acetylsalicylovou, tj. acylpyrinem, aspirinem…

To však není vše. Mnohé složky ze zázvoru také snižují syntézu zánět posilujících cytokinů buňkami, jedná se např. o IL-1 beta, TNF alfa, INF gama…, dochází totiž k omezení přepisů genů, které tyto cytokiny kódují.

Ve studiích na krysách se ukázalo, že podávání zázvorového extraktu snižuje zánětlivý otok a efekt je ve své síle velmi podobný kyselině acetylsalicylové. Ve studii se 120 pacienty s osteoartritidou se zase ukázalo, že u menších a středních bolestí je účinnost zázvorového extraktu podobná jako v případě ibuprofenu. Došlo totiž díky snížení zánětu také ke snížení bolesti. V další studii s 261 pacienty s osteoartritidou kolene se bolesti snížili u 94,6 % pacientů.

Dobré výsledky byly získány také ze studií u pacientů s revmatoidní artritidou.  Studie se účastnilo 113 pacientů, kteří dostávali extrakt v injekcích a u nich došlo ke snížení zánětu, otoku a bolestí. Studie z dubna 2019 zapojila 70 pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, kteří dostávali 1500 mg práškového zázvoru nebo placebo po dobu 12 týdnů. Hodnotily se jak pocity pacientů, jak se cítí, ale také hodnoty v krvi. Pacienti udávali, že došlo ke snížení bolestí a laboratorní výsledky také zaznamenaly snížení zánětu. V tomto případě se jednalo o zvýšení aktivita T lymfocytů, které tlumí nadměrnou aktivitu imunitního systému. 

Bolesti provází i další stavy, např. menstruační. Studie se účastnilo 168 mladých žen, které byly léčeny kapslemi s 200 mg zázvoru nebo Novafenem (běžně užívaný lék proti bolesti). Ženy v obou skupinách udávaly, že došlo ke snížení bolesti po užití preparátu. Před podáváním ženy udávaly výši bolesti 7 z 10, po léčbě kolem 3 z 10. Jelikož Novafen působil velmi podobně jako zázvor, je lépe sáhnout po zázvoru, který je přírodní a není zatížen vedlejšími účinky.

Antioxidant

Oxidační stres je spojený s tvorbou radikálů, kyslíkových, dusíkových, které jsou vysoce reaktivní a reagují s jinými sloučeninami v těle. Mohou reagovat s tuky v buněčných membránách (peroxidace tuků v membránách), a tím je poškodit, ale také s DNA, což vede, mutacím, rozvoji rakoviny, urychlení stárnutí atd. Je tedy důležité dodávat tělu antioxidanty. V zázvoru jich je mnoho např. gingeroly, zingerony, fenolové diketony atd. Studie ukázaly, že v jejich přítomnosti se snižuje i během oxidačního stresu peroxidace membrán. Dokážou totiž na sebe volné radikály navázat, vychytat.

Nádory

Výskyt nádorových onemocnění se stále zvyšuje. I přes pokroky v medicíně mnoho lidí nádorům podlehne. Vědci proto hledají pomoc také v přírodě. Zázvor takovou možnost nabízí. Se složkami zázvoru proběhlo mnoho studií přímo na nádorových buňkách, tak na zvířecích modelech. Na buňkách rakoviny tlustého střeva, žaludku, jater, slinivky, neuroblastomu, prostaty, prsu, leukémií atd. se prokázalo, že zázvor umí omezit množení buněk, a navíc je zabít. Spustí v nich nitrobuněčné procesy, které končí apoptózou, tj. buněčnou smrtí.

Stejné výsledky byly dosaženy také s laboratorními zvířaty. Pokud vědci využili zvířata s nádorem a část z nich léčili látkami ze zázvoru, výrazně to zpomalilo růst nádoru, někdy dokonce došlo k jeho zmenšení. Zázvor prodloužil život nemocných zvířat v porovnání s těmi, která léčená nebyla.

Důležité je také to, že léčba zázvorem dokáže zcitlivět buňky rakoviny na léčbu. Stejně jako bakterie mohou být i nádorové buňky rezistentní k léčbě, stávají se nezabitelné. Ale např. u buněk leukémie dokáže zázvor tento stav zvrátit a buňky je opět možné zabíjet chemoterapií.

Mikrobi, houby a paraziti

Neviditelní vetřelci ‒ viry, bakterie, nás mnohdy ohrožují na životě, jindy jen vyvolají nemoc, která nás na čas vyřadí z normálního života. Virové infekce, až na výjimky, v současné době nejsou léčitelné. Je možné některým předejít očkováním. Bakterie je možné ničit pomocí antibiotik, ale jsme svědky toho, že bakterie se stávají na antibiotika necitlivé, tj. rezistentní. Vývoj nových antibiotik je pomalejší než nárůst rezistence. Hledají se tedy i látky v přírodě, které by dokázaly mikroby ničit.

Studie ukázaly, že extrakty ze zázvoru působí jako na gram negativní, tak gram pozitivní bakterie, včetně nebezpečné a často multirezistentní bakterie Staphylococcus aureus. Zlikviduje také Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Pseudomonad aeruginosa, Samonella typhi murium a Escherichia coli. Gingerol a shogoal omezují růst Helicobacter pylori.

Zázvor se uplatňuje i proti virům, vědci potvrdili, že omezuje množení RSV (respiračního sincyciálního viru), neboť zabraňuje jeho vstupu do buňky. Viry totiž nemohou bez hostitelské buňky žít, jen díky ní se mohou množit. Dále působí i proti viru hepatitidy C, což se potvrdilo také u pacientů, u nichž snížil virovou nálož.

Neméně nebezpečné jsou pro nás i např. pro rostliny kvasinky a houby, ale i s nimi nám může zázvor pomoci. Zázvor je schopný omezit růst kvasinky Candida albicans. Působí negativně i na další houby a plísně, např. kořenomorku bramborovou, Aspergillus flavus, Fusarium verticilloides atd.

Ačkoli parazitární nemoci nejsou tak časté jako bakteriální, mohou napáchat velké škody a jsou také těžko léčitelné, neboť léčba musí pokrýt jak dospělé parazity, tak jejich larvy či vajíčka. Dle výzkumů umí zázvor zabíjet téměř všechny parazitické červy.  Při pokusech s vlasovcem psím (Dirofilaria Immitis) vedlo podpokožní podání 100 mg/kg extraktu ze zázvoru, celkem 12 injekcí, ke snížení počtu červů v krvi nakaženého psa proti výchozímu stavu. Pokud by zázvor neúčinkoval, došlo by k nárůstu počtu.

Nervová soustava

Nerovová soustava je často postižena degenerativními procesy, které vedou k různým typům demencí, včetně Alzheimerovy nemoc, či Parkinsonově nemoci…

V mozku pacientů je přítomen také zánět a zvýšený oxidační stres. U pacientů s Alzheimerem se navíc v mozku ukládají amyloidy, které vytváří plaky.

Studie se zázvorem ukazují, že tento může výrazně snížit oxidační stres a zánět. V myším modelu se pak i prokázalo, že díky zázvoru se snižuje také tvorba beta amyloidu a formování plaků. Tím nedochází k narušení mozkových funkcí. Shogaol pak navíc může zlepšit i stav u již rozvinuté nemoci. Zvyšuje také produkci nervového růstového faktoru, který podporuje regeneraci nervové tkáně, a zvyšuje tvorbu nových synapsí, kontaktů mezi nervovými buňkami, jimiž se přenáší vzruchy.

Další studie pak ukázaly, že látky ze zázvoru také ovlivňují koncentrace neurotransmiterů v mozku a mohou tak zlepšit i pohybovou aktivitu, např. u pacientů s třesem, narušením cílení pohybů atd.

Srdečně cévní systém

Stejně jako nervová soustava je i srdečně cévní systém velmi ohrožen. Poškozují ho např. vysoký cholesterol, jehož ukládáním do cévních stěn vzniká kornatění, tj. ateroskleróza. Ta pak vede ke zvýšení krevního tlaku, ischemickým poruchám i srdečním záchvatům, které mohou končit i smrtí. Krevní tlak samozřejmě může být zvýšen i z jiných příčin a dále poškozuje cévy i orgány.

V pokusech na hlodavcích, kteří jsou krmeni vysokotučnou stravou, se ukázalo, že podávání zázvoru vede ke snížení hmotnosti a také hodnot lipidů v krvi. Navíc se zvýšila koncentrace „hodného“ cholesterolu HDL. Tím zázvor chrání cévy před poškozením, zabraňuje rozvoji aterosklerózy.

Shogaol pak působí také na svalové buňky v cévní stěně, pokud dochází k jejich pomnožení, např. během zánětu, aterosklerózy, snižuje se schopnost cévy reagovat rozšířením, je omezena vasodilatace. Shogaol omezuje tuto patologickou proliferaci svalových buněk v cévní stěně.

Dále pak také podporuje produkci oxidu dusného, který způsobuje relaxaci svaloviny a rozšíření zúžených cév, zlepšuje se tak průtok krve. Při rozšíření cév se také snižuje krevní tlak. Krev se neprodírá úzkými cévami.

Dalším pozitivem je, že zázvor snižuje tvorbu krevních zátek, trombů, které mohou cévu ucpat. Je však nutné např. před operací sdělit, že užíváte také zázvor.

Obezita

Obezita je spojená s nárůstem objemu tukové tkáně. Ukládání tuků v tukových buňkách. Kumulaci tuku snižuje např. gingerol a shogaol. Zasahují také do metabolismu tuků, stejně jako gingeron A. Díky jejich působení se zvyšuje odbourávání tuků ve svalových buňkách během zátěže. V jedné klinické studii s obézními pacientkami se zjistilo, že podávání 2 gramům zázvoru denně snižuje BMI, dokonce došlo k lepšímu okysličení tkání a spalování tuků.

Cukrovka

Cukrovka, diabetes I a II, je v současnosti dost rozšířená, hlavně typ 2, který je nejčastěji u starších obézních lidí, ale věk výskytu značně klesá a může být i u dětí. Cukrovka je charakterizovaná zvýšenými hodnotami cukru v krvi, který však poškozuje cévy, orgány i imunitní systém. Problémem u II. typu je také inzulinorezistence, tj. produkce inzulinu je normální, či dokonce zvýšená, ale buňky na inzulin nereagují, jako by tam nebyl. Inzulin je potřebný pro to, aby cukr přestoupil do nitra buňky, která jej pak využije jako zdroj energie. Když k tomu nedojde, cukr zůstává v krvi a buňky „hladoví“.

Podávání zázvoru, hlavně pak shogaolu a gingerolu, pokusným zvířatům zabránilo rozvoji komplikací, které jsou spojené s cukrovkou. Vedlo ke snížení glykémie i glykovanému hemoglobinu, lepšímu využití cukrů svalovými buňkami atd. Zázvor také vedl ke zvýšení počtu molekul na membráně buněk, které dokážou přenést cukr do jejího nitra.

Důležité je, že zázvor také obnovil citlivost buněk k inulinu, vrátil inzulinosenzitivitu. To se potvrdilo i v jedné klinické studii s pacienty s cukrovkou II.

Dýchací systém

Dýchací systém je stále v kontaktu s vnějším prostředím, je vystaven jak infekcím, tak znečištění. Postihují jej alergická onemocnění i autoimunita.

Zvláště při stažení v dýchacích cestách, které provází astmatický záchvat, je zázvor dobrým pomocníkem. Dokáže totiž stejně jako v trávicím systému zrelaxovat svalové buňky a tím obnovit průtok vzruchu dýchacími cestami. U alergiků se zánětem v dýchacích cestách pak působí i protizánětlivě.

Prováděla se však i studie s 32 pacienty s ARDS (akutní respirační syndrom, který může vést až k úmrtí pacienta). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin, obě měli standardní léčbu a jedna navíc zázvor. Podávání zázvoru zlepšilo výměnu plynů v dýchacích cestách a snížilo dobu trvání umělé plicní ventilace i zánět v porovnání se skupinou, která zázvor nedostávala.

 

  • Mowrey DB, Clayson DE. Motion sickness, ginger, and psychophysics. Lancet, 1982, i:655–657.
  • Marx W, McCarthy AL, Ried K, et al. The Effect of a Standardized Ginger Extract on Chemotherapy-Induced Nausea-Related Quality of Life in Patients Undergoing Moderately or Highly Emetogenic Chemotherapy: A Double Blind, Randomized, Placebo Controlled Trial. Nutrients. 2017;9(8):867. Published 2017 Aug 12. doi:10.3390/nu9080867
  • Holtmann S et al. The anti-motion sickness mechanism of ginger. A comparative study with placebo and dimenhydrinate. Acta otolaryngology, 1989, 108:168–174.
  • Bone ME et al. Ginger root, a new antiemetic. The effect of ginger root on postoperative nausea and vomiting after major gynaecological surgery. Anaesthesia, 1990, 45:669–671.
  • Fischer-Rasmussen W et al. Ginger treatment of hyperemesis gravidarum. European journal of obstetrics, gynecology and reproductive biology, 1991, 38:19–24.
  • Schmid R et al. Comparison of seven commonly used agents for prophylaxis of seasickness. Journal of travel medicine, 1994, 1:203–206.
  • Yamahara J et al. Cholagogic effect of ginger and its active constituents. Journal of ethnopharmacology, 1985, 13:217–225.
  • Yamahara J et al. Gastrointestinal motility enhancing effect of ginger and its active constituents. Chemical and pharmaceutical bulletin, 1991, 38:430–431.
  • Yamahara J et al. Inhibition of cytotoxic drug-induced vomiting in suncus by a ginger constituent. Journal of ethnopharmacology, 1989, 27:353–355.
  • Suekawa M et al. Pharmacological studies on ginger. I. Pharmacological actions of pungent components, (6)-gingerol and (6)-shogaol. Journal of pharmacobio-dynamics, 1984, 7:836–848.
  • Mao QQXu XYCao SY, et al. Bioactive Compounds and Bioactivities of Ginger (Zingiber officinale Roscoe). Foods. 2019 May 30;8(6). pii: E185. doi: 10.3390/foods8060185.
  •  Al-Nahain A, Jahan R, Rahmatullah M. Zingiber officinale: A Potential Plant against Rheumatoid Arthritis. Arthritis. 2014;2014:159089. doi:10.1155/2014/159089
  • Haghighi M, Khalvat A, Toliat T, Jallaei S. Comparing the effects of ginger (Zingiber officinale) extract and ibuprofen on patients with osteoarthritis. Archives of Iranian Medicine. 2005;8(4):267–271.
  • Aryaeian NShahram FMahmoudi M, et al.  The effect of ginger supplementation on some immunity and inflammation intermediate genes expression in patients with active Rheumatoid Arthritis. Gene. 2019 May 25;698:179-185. doi: 10.1016/j.gene.2019.01.048.
  • Adib Rad HBasirat ZBakouei F, et al.  Effect of Ginger and Novafen on menstrual pain: A cross-over trial. Taiwan J Obstet Gynecol. 2018 Dec;57(6):806-809. doi: 10.1016/j.tjog.2018.10.006.
  • Rahimi Babasheikhali SRahgozar SMohammadi M. Ginger extract has anti-leukemia and anti-drug resistant effects on malignant cells. J Cancer Res Clin Oncol. 2019 Jun 18. doi: 10.1007/s00432-019-02949-5.
  • Almatroudi AAlsahli MAAlrumaihi FAllemailem KSRahmani AH. Ginger: A Novel Strategy to Battle Cancer through Modulating Cell Signalling Pathways: A Review. Curr Pharm Biotechnol. 2019;20(1):5-16. doi: 10.2174/1389201020666190119142331.
  • Abdel-Moneim, A.; Morsy, B.M.; Mahmoud, A.M.; Abo-Seif, M.A.; Zanaty, M.I. Beneficial therapeutic effects of Nigella sativa and/or Zingiber officinale in HCV patients in Egypt. Excli J. 2013, 12, 943–955.
  • Shariatpanahi, Z.V.; Mokhtari, M.; Taleban, F.A.; Alavi, F.; Surmaghi, M.H.S.; Mehrabi, Y.; Shahbazi, S. Effect of enteral feeding with ginger extract in acute respiratory distress syndrome. J. Crit. Care. 2013, 28, 217.e6.